Láska Ze-mě

Máte banán v uchu?

Jeden cestující obchodník přijede do místního hostince a vidí, že o kousek dál sedí muž a má banán v uchu. Je tím opravdu zaskočen…po pár drincích se osmělí a přijde k němu a řekne mu: „Pane, máte banán v uchu“. Nic. Tak to zkusí hlasitěji…a zase nic. Až nakonec svým nejhlasitějším hlasem zopakuje to stejné. A muž se na něj podívá a řekne mu: „Musíte hlasitěji, mám banán v uchu“.

Tenhle příběh mě nejen šíleně rozesmál, ale také dovedl k uvědomění, že my všichni máme banán v uchu…

Jak vypadá můj banán?

Banánem je vše, co zacpává hlas naší duše. Protože jsme my lidé vynalézaví, a hodně se bojíme vymysleli jsme mnoho způsobů jak to udělat. Vystopovala jsem takové 4 základní :

  • Závislosti
  • Nezdravé lpění na partnerovi, partnerce, přátelích, rodině
  • Strach říct NE
  • Nedůvěra v sebe a něco vyššího

 Jak se zbavit banánu v uchu?

Všichni hodně hluboko toužíme po naplnění, ne po zaplnění. Máme všichni TOUHU po naplněném životě. Chceme se cítit naplněně v práci, doma, ve své komunitě přátel a.t.d. Často ale zapomínáme, že vše pramení od naplnění se…

K naplnění sebe sama vedou tyhle „nepopulární“ kroky

  • Přestat se chovat „slušně“
  • Začít občas dělat „problémy“ když se nám něco nelíbí ( Prosím Tě, nech toho, neřeš to- znáte to? 🙂
  • Začít přemýšlet srdcem
  • Myslet na velké věci, projekty, nápady a.t.d.
  • Dovolit si vybočit z průměru, z šedé komfortní zóny…
  • Přestat už být proboha hodná, hodný aby mě měli všichni rádi

 

NE není ANO

Souhlas nebo nesouhlas je volba. Je to naše volba. Když se chovám tak, že vždy říkám všem ANO, i když uvnitř cítím, že nechci nemohu se divit, že ostatní s mým ano tak nějak automaticky počítají. A čí je to chyba? Jejich nebo moje?

Přistihujeme se, že se nám to nelíbí, že nám to nesedí, že nás to bolí…a že pomalu, ale jistě ve svých slušných gestech ztrácíme to nejpodstatnější, sebe. Dobrá zpráva je, že se každý den učíme. A že se lepšíme. Každý den o kousek víc poznáváme sami sebe a jak fungujeme ve světě vztahů s ostatními.

Neúspěch je lepší učitel než úspěch

Stačí sedánek s přáteli, nebo návštěva u rodiny a jsme okamžitě konfrontování se vším, co jsem popsala nahoře…a začne takový test, zda si opravdu věříme, anebo se necháme zlákat něčí jinou, tzv. „jednodušší cestou“…(neřeš to, dej si pivo, dej si něco dobrýho, pojď budeme se bavit o něčem jiným, to Jana a Petr ti to mají skvělý…apod.)

No jasně, ono je to v tu chvíli jednodušší se začít bavit o někom jiném, dát si něco dobrýho, a „nic neřešit“, ale cena je vysoká…platíme totiž svou radostí, vitalitou, a odevzdáváme svůj vnitřní oheň, kterým máme rozdmýchavat svoje sny, a svou radost, nikoli jím plýtvat všude kolem.

ALE jakmile tu chybu zopakujeme několikrát a uvědomujeme si víc a víc své pocity, a reakce svého těla, které nám nikdy nelže, poučíme se. A přestaneme s tím, i když to jde v tempu 2 kroky dopředu, 1 dozadu.

Pár příkladů JAK nás svádí okolí „na starou kolej“

Někdo:“Dřív jsi byla jiná“…Já: „Díky Bohu, že se lidé mění“

Někdo:“Ty už nejíš/nepiješ xy?… Já: „Ne.“

Někdo: “ A co xy? Jak se má?….Já: „To se nejlíp dozvíš od xy“

Někdo: „Ty mi nikdy nezavoláš“…Já: „Telefon máme oba“

Někdo: „Já už Ti vůbec nerozumím“….Já: „Tak se zkusme opravdu cítit“

Těchto výměn je nespočet, a v různých obměnách je zažíváme všichni pořád dokola…první strana věty se většinou moc nemění. Jediné, co se může měnit je ta naše strana. Naše reakce. To jediné můžeme ovlivnit, nebo chcete-li kontrolovat.

 

 

Já vím, není to jednoduchý…

Vyjadřovat se opravdu tak, jak to cítím s láskou je umění. Největší zkoušky přichází, když musím dát najevo, že už dlouho nejsem spokojená ve vztahu,, že mi vadí, že moji nejbližší se ke mně chovají tak, že mě to zraňuje. Že se musím ozvat v práci, kde mě někdo využívá. Prostě největší zkoušky přichází každý den v našem životě.

Jenže když se přistihnu v tom, že  mi chybí cítit se naživu , pak to udělat musím i kdyby to mělo znamenat, že všechny kolem ztratím…

Tímhle sítem jsem já prošla fakt mockrát…a vždycky to dobře dopadlo:) Odpadli ti, kteří cítili a vnímali věci jinak, kteří se už nechtěli o ničem hlouběji bavit, ti, kteří ulpěli na Martině „předtím“…a i já i oni jsme se cítili lépe a radostněji NAKONEC.

 

Ženský kruh 2013-jeden z mnoha a jeden z mnoha výstupů z šedé zóny 🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie
  • E book zdarma „Už nikdy bez energie“